Několik slov úvodem
Feynmanova kniha Neobyčejná teorie světla a látky mi byla inspirací k tomu, abych vytvořil názorné animační programy, sepsal nezbytné informace a poté vše díky vstřícnosti nakladatelství BEN - technická literatura nechal umístit na jejich web. Dovolil jsem si text doplnit vlastní úvahou ve dvou posledních dílech Interference - diskuse a Index lomu a rychlost fotonu.
Autor knihy v ní laikům názorně a šetrně otvírá netradiční pohled na světlo. Kromě psaného slova hojně využívá obrázky, které přímo volají po animaci. Dvacet interaktivních programů, které lze stáhnout ze stránky Animace, umožňuje čtenáři konat „pokusy“ s jevy světla z pohledu kvantové elektrodynamiky (QED). Programy se omezují na jevy světla uváděné v první části Feynmanovy knihy, které jsou dobře známé i z geometrické nebo vlnové teorie světla. Textová část článku tlumočí problematiku se zaměřením hlavně na objasnění algoritmů použitých v programech.
Je na místě otázka, v čem spočívá přínos v citované knize popsané metody analýzy světelných jevů, když je lze objasnit i na základě Newtonovy (1643-1727) korpuskulární teorie nebo Huygensovy (1629-1695) vlnové teorie? Protože ani jedna z nich nedovoluje analýzu světelných jevů v plné šíři pro limitně malou světelnou energii jakou je foton. Metoda prezentovaná ve Feynmanově knize objasňuje nejen světelné efekty, ale navíc i interakci světla a látky. Za fundamentální příspěvky ke kvantové elektrodynamice byli R. P. Feynman, J. Schwinger a S. I. Tomonaga v roce 1965 poctěni Nobelovou cenou.